Zdánlivě ojedinělý pocit

Pár veršů o tom, jak se mylně domníváme, že originalita koluje krví našich myšlenek...

Znáš ten pocit,
kdy dohořívá Ti oharek v koutku úst
a Ty si přeješ,
ať zastaví se v půli..?

Znáš ten pocit,
kdy dopíjíš poslední deci vína
a Ty si přeješ
více dozrálých hroznů na sklizených vinohradech..?

Znáš ten pocti,
kdy pod tíhou
nikotinového kouře
a omamujícího vinného moku
těžknou Ti nohy
a vzdaluješ se bolestivé realitě..?

Znáš ten pocit,
kdy píšeš tyhle řádky
a jsi přesvědčen o tom,
že v tuhle chvíli
jsi jediný,
kdo to tak cítí..?

Znáš ten pocit..?

Mýlíš se...
... jsou nás milióny...

...i já mívám občas ten pocit...