Quasimodo v zajetí vzpoury

... pár veršů o těžko ovlivnitelném osudu dění...

V nesnázích kráska topí se,
prach usazuje se na římse,
v zrezivělém zámku
špína kupí se
a dere se
otylým boháčům za límce.

V kostelních hodinách
na dvanácté čas se zastavil.
Zvoník až roků moc poté
ze zrádné nemoci se zotavil
a život v srdci zvonů
probudil,
když srdce bytelnější
z kovů ušlechtilých vytavil.

Zvoník u pece vyhřáté,
čaj uklidňující popíjí
za hudby zvonů odbíjejících
svůj ortel o páté.

Bití hromů
ve zvonu odrážející se
však neutichá
a proti zaběhnutým pravidlům času
zákony bojkotuje
a čas měří
od dvanácté k desáté…